Plýtvání potravinami
Plýtvání potravinami
SVĚT
- Ve světě žije 925 milionů osob ohrožených podvýživou.
- Podle OSN skončí každoročně v popelnicích nebo je jinak znehodnoceno až 1,3 miliardy tun
potravin. To je třetina všech vyrobených potravin v hodnotě bilionu amerických dolarů (téměř 20
bilionů Kč). Na 300 milionů tun potravin za rok je likvidováno ve fázi, kdy ho lze ještě
konzumovat.
- Nejvíce potravinového odpadu na světě, až 300 kg ročně, připadá na jednoho obyvatele Evropy či Severní
Ameriky.
- Jeden obyvatel vyspělé země v průměru znehodnotí až 115 kg potravin ročně špatným zpracováním,
plýtváním nebo používáním nevhodných obalů.
- Na rozloze 1,4 miliardy ha půdy, což odpovídá 1, 4 rozlohy Evropy, se pěstují potraviny, které se
nezkonzumují
- Pokud budeme zacházet s potravinami stejně jako nyní, budou v roce 2030 potřeba k nasycení
všech lidí na Zemi 2 planety.
- Ovoce a zelenina jsou nejvíce plýtvanými potravinami.
- Každý rok po světě putuje na 13,5 milionu tun banánů, které obsahují 4 miliony kilogramů
fosforu. A jakými potravinami se nejvíce plýtvá? Uhádli jste to – na předních místech jsou právě
banány.
EVROPSKÁ UNIE
- V EU žije téměř 79 milionů osob pod hranicí chudoby a téměř 16 milionů z nich dostává
prostřednictvím dobročinných organizací potravinovou pomoc.
- V EU se každý rok vyhodí téměř 90 milionů tun potravin – to je zhruba 50 % zdravých
a poživatelných potravin.
- v EU se denně vyhodí potraviny v hodnotě 1697 kCal na osobu. To je totéž, jakoby každý člověk
vyhodil 18 banánů denně.
- Evropská komise uvádí, že 42 % evropského potravinového odpadu připadá na domácnosti, 39 %
na výrobce, 5 % na prodejce a 14 % na sektor pohostinství.
- Zhruba o necelých 29 000 km2
, tedy skoro o rozlohu Belgie, by se snížilo také množství využívané
půdy.
Příčiny plýtvání v domácnostech
Velké týdenní nákupy se špatným odhadem potřebného množství.
Nepřiměřeně velká balení.
Snaha dopřát si.
Nedojedení načatého balení v dalším dni.
Spotřebitelé vyhodí do koše značné množství potravin jenom proto, že jim skončila
minimální lhůta trvanlivosti. To je však pouze termín, do kterého výrobci garantují
maximální chuťové i vzhledové vlastnosti výrobku. Ten se přitom dá bez jakýchkoli obav
o zdraví jíst i několik dní po překročení maximální lhůty pro trvanlivost.
Až 20% jídla vyhazovaného domácnostmi skončí v koši právě kvůli matoucím datům
45 – 49% spotřebitelů nezná rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí, což
zvyšuje množství předčasně vyhazovaného jídla, které je ještě úplně v pořádku.
Důsledky plýtvání potravinami – plýtvání penězi, vodou, energiemi, produkce skleníkových
plynů, ničení ŽP
Vyhazované jídlo končí na skládkách a je tak zdrojem nebezpečného metanu, který je 21x silnější
než CO2 a také přispívá ke změně klimatu
plýtvání vodou
Množství vyplýtvané vody ve vyhozených potravinách by pokrylo denní potřeby
(200l/osobu) devíti miliard lidí?
70% světové vody se využívá v zemědělství.
Vyhazování 2 miliard tun jídla znamená vyhazování 35% sladkovodních zásob planety.
V hrnku čaje se nám skrývá přibližně 27 litrů vody, která byla potřeba k jeho výrobě.
1 kg hovězího skrývá 15 415 litrů vody, která byla potřeba k jeho výrobě.
Na výrobu 100 gramů čokolády je potřeba 1 716 litrů vody, na 800 gramový bochník
chleba je to 1 286 litrů.
plýtvání energií
K výrobě 1 kalorie jídla potřebujeme průměrně 7-10 kalorií energie, takže dáváme do
výroby jídla mnohem více energie, než kolik jí pak z jídla dostaneme.
Pro výrobu potravin rostlinného původu potřebujeme zhruba 3 kalorie energie, kdežto na
výrobu masa je potřeba asi 35 kalorií energie.
V potravinách najdeme hodně skryté energie – nejvíce energie spotřebují umělá hnojiva
(téměř půlku celkové energie, která je potřeba k výrobě), na druhém místě je elektřina
(21,6%) a pak pohonné hmoty (13.83%).
plýtvání půdou
38% světové půdy se využívá k zemědělským účelům.
Přes 70% zemědělské půdy se v současnosti využívá pro hospodaření se zvířaty.
1 hektar půdy, kde se pěstuje rýže nebo brambory, by nasytil zhruba 20 lidí ročně, kdežto
stejná plocha použitá k produkci hovězího nebo jehněčího by nakrmila pouze jednoho či
dva lidi.
plýtvání penězi
Spotřebitel často nese náklady za plýtvání potravinami během výrobního procesu, ale
také když obchody vyhazují potraviny, které se neprodali do data spotřeby. Pokud v EU zredukujeme množství vyhozených potravin do roku 2020 o 40 %, ušetří každý
občan 123€ a celá EU 75,5 miliard €.
Řešení:
rok 2014 vyhlášen „Evropským rokem boje proti plýtvání potravinami
Zkvalitněte svůj odhad potřebného množství nakupovaných potravin.
Naučte se rozumět údajům o datu použitelnosti a datu doporučené spotřeby. Většinu potravin lze
bezpečně konzumovat i dlouho poté. Důležitým údajem je datum použitelnosti: jídlo konzumujte
do tohoto data nebo si zjistěte, zda ho lze zmrazit.
Sledujte datum spotřeby na výrobku již při nákupu. Na výrobcích bývají uvedeny tyto etikety:
„Spotřebujte do...“ znamená, že výrobek musíte spotřebovat do data uvedeného na
obalu (např. maso nebo ryby).„
Minimální trvanlivost do...“ uvádí datum, do kterého výrobce garantuje nezměněnou
kvalitu a typické vlastnosti výrobku. Potraviny, kterým doba minimální trvanlivosti prošla
teprve před nedávnem, se většinou ještě hodí ke konzumaci.
Nekupujte do zásoby jídla, která mají omezenou trvanlivost.
Před cestou do obchodu si rozmyslete, co chcete v příštích třech dnech vařit. Udělejte si pak podrobný seznam potravin, kterého se při nákupu za každou cenu držte.
Nenechte se zlákat na reklamu, výhodné nabídky supermarketů, slevy nebo výhodná balení.
Nenakupujte s prázdným žaludkem.
Naučte se využívat zbytky potravin – na jejich využití existuje řada ověřených a osvědčených
receptů.
Nový nákup pořizujte, až když je lednička zcela prázdná. Ušetříte čas i peníze. Dodržujte
doporučení ohledně správného skladování, aby jídlo zůstalo co nejdéle v bezvadném stavu.
Používejte mrazničku. Zmrazené pokrmy zůstávají zdravotně nezávadné po neomezené dlouhou
dobu. Čerstvé produkty a zbylé jídlo zmrazte, pokud je nemůžete sníst dříve, než se zkazí.
Říkejte si o menší porce. Využijte možnosti si v restauracích objednat poloviční porci za sníženou
cenu.
Kontrolujte svou spíž. Nově zakoupené konzervy uložte ve spíži dozadu, starší posuňte více
dopředu.
Využijte i to, co jste nedojedli. Zbytek kuřete z dnešní večeře se může zítra hodit na obložený
chlebíček. Kostičky staršího chleba si můžete opražit do polévky.
Kompostujte. Kompostováním zbytků jídla lze omezit dopady na klima a zároveň recyklovat
živiny.
Poskytujte přebytky potravinové bance.
Návrhy na prodloužení životnosti potravin
Mouka
- Pokud si často doneseme domů s moukou i moučné červy, je dobré ji po přinesení z obchodu na
pár hodin nechat v mrazničce. Teploty pod nulou zlikvidují všechny případné zárodky a vajíčka.
- Mouku bychom měli správně skladovat nikoli v sáčku, ve kterém se prodává, ale v nádobě
s těsným uzávěrem.
- Jako další ochranu proti červům je dobré přidat pár listů bobkového listu, který je zaručeně
odpudí.
Káva
- Pokud máme velké zásoby kávy, skladujeme je raději v chladničce, jen tak zajistíme, aby
neztrácela své aroma a chuť.
- Když si děláme velké zásoby, kupujeme kávu zrnkovou, neboť ta mletá začíná být brzo mdlá.
Starosti, kde a jak zrna nameleme, jsou zbytečné. Mechanický mlýnek na kávu stojí méně než dvě stovky.
Sůl
- Uchováváme ji v uzavřených nádobách na suchém místě. A do slánky na stole či u sporáku
přidáme několik zrnek rýže - ta vlhkost pohltí a sůl zůstane stále sypká.
Moučkový cukr
- Aby neztvrdl a neztratil svou vůni, doporučuje se skladovat ho v uzavřených nádobách a přidat
do něj vanilkové lusky. Vydrží tak déle čerstvý a ještě získá zajímavé aroma.
Olej
- Načatý olej patří do chladničky.
Vajíčka
- Skladujeme je v lednici, a to maximálně osm týdnů.
- U těch kupovaných pomůže opět datum spotřeby, ale co když se nám v lednici smíchají z různých
nákupů? Jejich čerstvost poznáme, když je ponoříme do studené vody! Pokud budou opravdu
čerstvá, potopí se a nakloní na stranu. Méně čerstvá se také potopí, ale nebudou se naklánět.
A pokud nám zůstanou plavat, je lepší se jim vyhnout. Budou stará a možná i zkažená.
Chléb
- Pro uchování čerstvosti je nutné ho zabalit do čisté utěrky nebo plátna. Tento způsob umožňuje
chlebu dýchat.
- Teplé nebo vlažné pečivo nechte vždy vychladnout na čistém, vzdušném a větraném místě.
- Nádobu na pečivo je nutné pravidelně čistit. Vůbec se nebojte použít dezinfekční přípravky,
protože některé druhy plísně jsou velmi odolné.
- Výrobek braňte před negativním působením světla a vzduchu. Světlo se postará o úbytek
vitamínů a vzduch z něj vypařuje vodu. Pak se právě stane, že nemůžeme ukrojit krajíc, protože
se kompletně rozdrolí.
- Jednotlivé plátky nekrájejte dopředu. Vždy pouze bezprostředně před spotřebou. Správný nůž by
měl být zoubkovaný, s dostatečně tenkým ostřím, protože se krájí řezáním, nikoliv tlačením na
pečivo.
- Neokorá, když jej uložíte do krabice s víkem nebo jej zabalíte do plátěného pytle a uložíte v suchu
a chladu ve spíži.
- Do chlebníku přidejte rozkrojené jablko, pečivo zvláčí a nevysychá.
Další
- Ředkvičky zůstanou mnohem déle čerstvé, vložíme-li svazek do vody natí dolů.
- Salát uchováme čerstvý celý týden, pokud listy rozebereme a vložíme do mikrotenového sáčku.
- Pažitka vydrží až 14 dní, pokud ji vložíme do plastového sáčku a necháme v chladničce.
- Potřebujeme-li uchovat zbylou nasekanou cibuli, vložíme ji do plastové krabičky, dobře uzavřeme
a uložíme do chladničky.
- Chcete-li si uchovat pečivo déle čerstvé, zmrazte je. Rozmrznout je nechte v pootevřeném
mikrotenovém sáčku, aby nedošlo ani k jeho navlhnutí ani k okorání.
ZDROJE INFORMACÍ: www.zsvrane.cz
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
